logo

Návrháři

Coco Chanel
Diane von Furstenberg
Donatella Versace
Donna Karan
Gianni Versace
Giorgio Armani
Christian Dior
Ivana Follová
J.P.Gaultier
Jil Sander
Josef Klír
Marc Jacobs
Nina Ricci
Paul Poiret
Stelle McCartney
Vivienne Westwood
Yves Saint Laurent

Coco Chanel

Coco Chanel

Coco se narodila 19. srpna 1883 ve francouzském městečku Saumur. Po smrti matka prožila dětství se svými sourozenci v sirotčinci. V 17 letech začala pracovat jako prodavačka v městečku Moulin, kde si večer přivydělávala zpěvem v místí kavárně. Neměla vystudovanou žádnou odbornou školu, se smyslem pro eleganci a obrovským talentem se už narodila. V městečku Moulin si jí oblíbila vojenská posádka.Netrvalo dlouho a dostala se do náruče bohatého pěstitele dobytka, který vlastnil nedaleko Paříže zámek.
První obchod si otevřela v Paříži v ulici Cambon. Této ulici zůstala věrná až do smrti. Nejdříve ve svém obchodě prodávala drahé klobouky, až o tři roky později otvírá svůj první butik. V roce 1915 uvádí do světa módy revoluční - žerzejové košilové šaty. V roce 1921 v Paříži otvírá slavný modelový dům v Rue Cambon, tím začíná její sláva rychle stoupat. V tomto domě prodává žerzejové šaty, twinsety z jemné vlny a pověstné "malé černé" šaty. Všechno bohatě zdobí kovovými řetězy smíchanými se skleněnými perlami. Pověstný parfém Chanel No. 5 je uveden na trh také v roce 1921.
Coco se zasloužila o eleganci ženské módy. Bezkonkurenční kostým "mladý" a "malé černé" šaty dodnes ženy považují jako špičkovou eleganci, která se dá obměňovat pomocí doplňků pro den i večer.
Během druhé světové války v Evropě zájem poklesl, tak byla Coco nucena svůj modelový dům zavřít. Její návrat Paříž neuvítá radostně (milostná aféra s německým špionem), pomůže jí americký tisk a slavný růžový kostým Jeckie Kennedyové od krve jejího zavražděného manžela.
Coco o své módě:"Dávám ženě možnost využít vlastních zbraní - půvabu a osobitosti - a navíc jí nabízím možnost vybrat si z nových linií jemných frivolnůstek, které jsou tajemstvím Paříže."

Nahoru

Diane von Furstenberg

Diane von Furstenberg

Diane Michelle se narodila 31.12.1946 v Bruselu v Belgii. Když mladá Diane odpromovala z ekonomie na Ženevské univerzitě ve Švýcarsku, měla díky své bohaté rodině před sebou všechny dveře otevřené. A rozhodla se, že její cestou je móda a styl. Ještě než se rozkoukala, vdala se za prince Egona von Furstenberg a společně se přestěhovali do Spojených států. V novém bytě si začala pohrávat s designem. Uchvátil ji úplet, vzory zvířecí srsti a vytvořila si svůj první, tak trochu kýčovitý, ale velmi barvitý styl. Šila si pro sebe šaty a její přátelé byli nadšeni především zavinovacím oblečením inspirovaným jednoduchým baletním topem. Za pár měsíců se Diane podařilo domluvit si schůzku s legendární Dianou Vreeland, obávanou šéfredaktorkou módního magazínu Vogue a někdejší „dračicí“ módního světa. Ta měla v moci prosadit nebo zničit kariéru každého návrháře a tak není divu, že Diane byla nervózní. Ale uspěla, kolekce se líbila a nechali si nějaké kousky na focení. To byl její první a nejdůležitější krok k úspěchu. Na první reklamní kampani se objevila Diane jako čerstvá maminka s ďábelsky ženským a sebevědomým úsměvem. Její motto bylo: „Buďte ženou. Noste šaty“. Pronajala si předváděcí místnost, oslovila prodejce, objevila se ve Vogue a v módní bibli Women´s Wear Daily a najednou každého oblékala. A to vše jen díky zavinovacím topům, které navrhla podle baletního dresu a ten zpracovala do šatů. Tak takhle se zrodily zavinovací šaty. Ale všechno se to stalo příliš rychle. Byla na titulní stránce Newsweeku ve 29 letech a to byl prý pro ni začátek konce, i když by z toho měla mít spíše radost. Ale v obchodním světě jsou titulní stránky v Time či Newsweeku považovány za jisté prokletí. Prý to nosí smůlu. Přestože se v této době rozvedla, ostatní šlo skvěle. Její produkty byly úspěšné, vyráběli 25 000 kusů za týden. Ve 28 letech napsala knihu o kráse, vytvořila úspěšnou vůni s názvem Tatiana (podle své dcery), kosmetickou řadu The Color Authority a cestovala po světě. Nemluvě o krásných mladých milencích, mezi které patřili například Warren Beatty a Richard Gere. Cítila se jako rocková star, byla to fantazie. Ale právě na těch cestách ji dohnal nemilý fakt, že si nehlídala finance a půjčila si 10 miliónů dolarů. Prodala firmu, ztratila licenci na své vlastní jméno. Navíc se léčila s rakovinou jazyka a měkkého patra. „Můj život se úplně změnil. Naučilo mě to pokoře. Vždycky jsem byla tak zdravá.“ komentuje svou nemoc Diane von Furstenberg. Byl to veliký propad pro rozvedenou matku dvou dětí. Její butik byl zavřen a vypadalo to, že skončí i všechny její úspěšné vůně a kosmetika. Stáhla se z veřejného života a na dva roky se vrátila do Evropy. V devadesátých letech se Diane vrátila do Států. Viděla na ulicích, jak ženy nosí její zavinovací šaty a uvědomila si, že má druhou šanci. Diane tvoří podle normálních žen, stále si hlídá, co nosí, co dělají, kam chodí,…pak je prý může lépe oblékat a plnit jejich nároky. Navíc podporuje heslo „ být sama sebou“, proto by nikdy nešla na plastickou operaci nebo cokoli podobného. V současnosti mezinárodní značka Diane von Furstenberg opanovala jak módu, tak i klenotnictví, doplňky, kosmetiku a parfémy. Její značka se rozrostla do 50 zemí – New York City, Los Angeles, Miami, Londýn, Paříž, Hong Kong, Antverpy,… V roce 1997 tato světoznámá obchodnice otevřela stylový ateliér v New York City. Na vnitřní design je použita fantasmagorická směs růžových a purpurových zdí, leopardí akcenty, potréty Andyho Warhola a mementa posbírána z jejích cest po světě. Její hlavní ateliér v New Yorku také zahrnuje divadelní prostor, ve kterém je centrum kreativity a základna pro mladé umělce. Diane, která ve 30 letech dosáhla obratu 60 milionů dolarů ročně a v roce 1989 překonal prodej jejích výrobků jednu miliardu dolarů, je dnes majitelkou obrovského impéria, které spravuje se svými dětmi.

Nahoru

Donatella Versace

Donatella Versace

Není sestrou nikoho menšího než slavného módního návrháře Gianni Versace, který byl tragicky zastřelen v roce 1997. Od té doby se o celou značku Versace stará spolu se svým druhým bratrem Santem Versace.
Ona ani její bratři nepocházeli ze zrovna chudých poměrů, její otec se staral o finance italské aristokracie a nedostatkem vlastně netrpěla nikdy. V sedmdesátých letech chtěla původně coby mladá ambiciózní žena pracovat pro svého bratra Gianniho v oddělení pro styk s veřejností, ale spíše se pro něho stala jakousi múzou, inspirativní éterickou bytostí a zároveň bystrým poradcem i kritikem v jeho práci.
Postupně s tím, jak profesně rostla po Giovanniho boku, stala se v módním průmyslu značně proslulou. V osmdesátých letech pro ni Gianni dokonce vytvořil parfém s názvem „Blonde“ a zároveň ji nechal pracovat na její vlastní módní kampani s názvem Versus, která svými prvky nenechá nikoho na pochybách, že pochází ze slavného rodu Versace.
Donatella je proslulá tím, že pro prezentaci svých modelů ráda využívá známých tváří světových celebrit místo neznámých modelek. Díky svým schopnostem dovedla značku Versace bezkonkurenčně prosadit po celé Evropě a Spojených státech. Už rok po smrti Gianniho uvedla svou první couture kolekci v hotelu Ritz v Paříži a na Giovanniho počest dodržela všechny jeho obvyklé show-prvky, jako je skleněné molo nad vodní hladinou hotelového bazénu. Ráda pořádá třpytivé večírky a jejími oblíbenými hosty jsou Elton John, Liz Hurley, Kate Moss a dokonce se na jednom z večírků objevil i princ Charles.
Donatella má se svým manželem, modelem Paulem Blackem, dvě děti, dvacetiletou dceru Allegru, která má zdědit převážnou většinu jmění značky Versace, a mladšího syna Daniela. Převážně pobývají v New Yorku, ale Donatella kvůli své práci často cestuje mezi početnými rezidencemi po celém světě. Za jejich velkou část samozřejmě vděčí svému zesnulému bratrovi.
Donatella se již párkrát objevila v menších rolích i na filmovém plátně. Naposledy se její jméno nedalo přeslechnout ve filmovém hitu s Meryl Streep „Ďábel nosí Pradu“, kdy Meryl v roli ďábelské ředitelky módního časopisu pronesla krásnou větu v tom smyslu, že nejdůležitější je, kam v zasedacím pořádku při večeři posadí Donatellu, protože se skoro s nikým nebaví.

Nahoru

Donna Karan

Donna Karan

Donna Karan je všestranná módní návrhářka, která má své hlavní sídlo v New Yorku. Nabízí jak úžasné modely, které by slušely každé z nás, tak svůdné vůně i zajímavé doplňky jak na sebe, tak do bytu – povlečení, díky kterému budete mít krásné sny.
Modely, díky kterým ukryjete nějaké to kilo navíc, ale zároveň budete velice sexy. Stručně a jednoduše řečeno, přesto výstižně. Málokterý model je těsně na tělo a nemilosrdně tak ukazuje nechtěné nedostatky, na které chceme zapomenout. Spíše podtrhne právě tu část těla, kterou máme nejraději a zakryje nedostatky jiné části. Úžasně promyšlená móda. A nejen to. Donna nabízí i boty, vysoké i nízké nebo sandálky, dále sluneční brýle a kabelky, bez kterých se neobejde žádná z nás. Jako příjemnou třešničku na dortu můžete použít její kolekci vůní a zahalit se tak do voňavého oparu, který se k vám nejlépe hodí. Z barev vedou ty příjemné jako béžová, šedá, krémová, khaki zelená, bílá, ale nechybí ani červená, která vše zvýrazní a oživí.
Povlečení šité hlavně z hedvábí seženete jak jednoduché, tak zdobené výšivkami, volánky, vzory nebo vícebarevné. Kvalitní materiál hraje hlavní roli, protože pohoda doma a klidný spánek jsou důležité pro úspěchy během dne jak v pracovním prostředí, tak v osobním životě. A povlečení od Donny by mělo všechno tohle zařídit. A kde výtvory této návrhářky získáte? Některé její modely můžete zakoupit i přes internetový obchod, ale není jich mnoho. Například povlečení seženete, ale ostatní jen obtížně. Dále vůně a parfémy, ty seženete v internetových obchodech asi nejsnadněji. Pokud ale přece jen zatoužíte obléknout něco z dílny Donny Karan, tak nejblíže to máte do Velké Británie do Londýna a jiných zdejších velkých měst nebo do Irska do Dublinu. Samozřejmě, že největší zázemí má tato návrhářka v New Yorku, kde byste se s ní mohla i osobně setkat.

Nahoru

Gianni Versace

Gianni Versace

Každou sezonu přiváděl k hysterii nejenom novináře, přítomné, ale i kolegy z branže. Versace kromě návrhů na své kolekce navrhoval všechny své doplňky od brýlí až po obuv. Pod svým jménem vytvářel porcelán, příbory, bytové doplňky, vázy, lampy, ručníky atd. toto všechno uváděl v kolekci zvané Homesignature. Za svůj život dostal hodně titulů a ocenění (nejlepší stylista, nejlepší mezinárodní tvůrce...) Versace už od mala trávil spoustu času v ateliéru své matky.Zaměstnávala 45 švadlen, které šily oděvy pro aristokratickou klientelu regionu. V ateliéru se naučil stříhat, šít a také zde začal prvně navrhovat. Gianni dal ženám svobodu a nenucenost. Nevytvořil pouze módu, ale osobitý styl. V jeho tvorbě se klasika prolíná s moderností a je v ní mnoho sexuality. Modely Versaceho působily velmi italsky.Oblékal princeznu Dianu, Madonnu, Eltona Johna, Phila Collinse, Prince, Stinga a spoustu dalších hvězd. Versace měl velkolepé plány, ale ty mu přetrhla smrt. 15.7.1997 ho zabili na schodišti jeho miamského sídla. Versace o módě:"Na módu mladých lidí má dnes největší vliv Madonna, ale číslem jedna je Lady Di. Když jsem pro ni vytvořil první malé bílé šaty, každá žena je hned chtěla."

Nahoru

Giorgio Armani

Giorgio Armani

Narodil se v roce 1934 v Itálii v Piecenze. Byl vychováván v dobrých rodinných podmínkách a jeho život byl předurčený k povolání lékaře. Po dvou letech studia pochopil, že toto není pro něho a nastoupil do milánského obchodního domu. Prvně pracoval jako aranžér a poté jako nákupčí pro pánské oddělení. Armani začal pronikat do tajů návrhářství až ve svých třiceti letech. Armani patří mezi nejlepší návrháře druhé pol. 20. století. Ovládá nejlíp umění prostoty, zdrženlivosti splývavých střihů a jemných barev. Nepodléhá trendům a zůstává za každých okolností svůj. Jeho oděvy jsou elegantní a noblesní. Proslavil se pánským sakem, které celé střihově překonstruoval na lehké sako pohodlného tvaru. Toto sako nejprve předvedl na ženách. Jeho móda nezná věkové hranice, oslovuje všechny ženy. Dostal mnoho významných ocenění v Evropě, Americe i Japonsku. V roce 1986 dostal nejvyšší ocenění Zlatý náprstek jako nejlepší italský tvůrce. Giorgio Armani:"Mám rád, když žena okouzluje diskrétností. Příliš agresivní barva jí dává divoký výraz. O tom, že vešla, bychom se měli dozvědět až později, nikoli okamžitě při jejím vstupu. Vždycky dávám přednost tomu, když se muži po ženě otáčejí z jiných důvodů. "

Nahoru

Christian Dior

Christian Dior

Christian měl geniální talent v otázkách estetiky, ženské krásy a obchodu. Právě proto jeho kariéra byla velmi úspěšná. V roce 1947 předvedl Dior francii a mezinárodnímu tisku svou první kolekci. Po válečných letech, kdy se šetřilo látkou a přešívalo, použil Dior metry tkanin na dlouhé a bohaté sukně, pláště a šaty. Toto svět módy zcela dostalo a tak novináři vymysleli nový název,který se používá dodnes - NEW LOOK.
Za deset let si vybudovat 28 krejčovských ateliérů, 5 modelových domů. Ročně vyrobili asi 12 000 modelových oděvů.
Christian daroval ženám ve svých návrzích útlý pas a hrudník, působivé výstřihy... Jeho vliv na módu byl veliký i přesto, že čas vymezený jeho schopnostem přetrhl srdeční infarkt v roce 1957 (51let).

Nahoru

Ivana Follová

Ivana Follová

„Víc než všeobecný diktát módních trendů mě zajímá atmosféra konkrétního člověka, který si mé modely obléká. Své kreace chápu především jako hru – s materiálem, hlavně hedvábím, liniemi, barvami a nejrůznějšími odkazy. Styl, který vyznávám, směřuje k větší volnosti a svobodě osobnosti", charakterizuje Ivana Follová svou nonkonformní oděvní tvorbu. Ivana Follová, česká výtvarnice a módní návrhářka. Její začátky ale s oděvní tvorbou neměly vůbec nic společného. Vystudovala matematicko-fyzikální gymnázium v Praze a pracovala v Ústavu racionalizace ve stavebnictví, později absolvovala Školský ústav umělecké výroby, kde získala přehled o krajkách, gobelínech, starých technikách i restaurování. Po třech letech studia získala svou druhou maturitu a od té doby se věnuje módnímu návrhářství. Zabývá se tvorbou kostýmků či šatů, které pak vděčně nosí takové hvězdy a především osobnosti, jako je herečka Bára Štěpánová, operní pěvkyně Dagmar Pecková či Vlasta Chramostová, protože si uvědomují, jakou nevyčíslitelnou hodnotu mají například hedvábné šaty ručně barvené a vzorované právě touto návrhářkou. Vždyť například navrhla ručně barvenou oponu Stavovského divadla pro představení Kouzelná flétna v roce 2000 nebo jsme mohli obdivovat v rámci festivalu Opera Praha Open Air její kostýmy k Verdiho opeře Rigoletto. Ivana Follová si otevřela svůj první oděvní ateliér v roce 1981 a s tím vznikla značka If. V této době vlastní tři oděvní galerie - jednu ve vyhlášeném lázeňském středisku Karlových Varech a dvě v samém centru historické Prahy. Galerie v Ungeltu je největší galerií v Praze, která spojuje oděv a užité umění. Ve svých obchodech však Ivana Follová nenabízí jen okouzlující eleganci večerních toalet, pohodlí ručně barvených hedvábných modelů a originální design moderní městské módy, ale také šperky, kabelky, pásky, bytový design a keramiku od známých českých výtvarníků. V 80. letech navrhuje kostýmy a scénu pro rockové kapely Framus 5 Michala Prokopa a 5P Luboše Pospíšila a obléká hvězdy jako je Věra Galatíková, Simona Stašová a Petra Janů. Mezi léty 1979-85 se každoročně zúčastňuje legendárních přehlídek na pražské Bertramce. A do roku 1989 ve svém ateliéru pořádá dvakrát do roka jedinečné módní přehlídky a prodejní výstavy předních českých návrhářů a výtvarníků (např. Z. Křížek, N. Smetanová, L. Rochová, K. Pittlová a další). Jako jediná česká návrhářka mohla svou tvorbu předvést na pařížského veletrhu Pret-a-porter. Rok poté, 1995, uvedla netradiční kolekci pro dámy s velikostmi S a XXL. Několik let zahajovala filmový svátek Febiofest svou módní přehlídkou. V roce 1998 zahajuje provoz if... Art & Fashion Gallery. Pro své módní přehlídky si vybírala netradiční místa, jako třeba Břevnovský klášter za účasti pěvkyně Dagmar Peckové. Některé její přehlídky byly speciálně určeny pro V.I.P. klienty, například ta, která byla doplněná diamantovými šperky, představená pro zákazníky z pražských hotelů Marriott a Renasissance nebo přehlídka pro Royal Diplomatic Club v hotelu Holiday Inn.
V roce 2005 se účastnila projektu na charitativní akci ve prospěch UNICEF "Adoptuj panenku a zachráníš život dítěte". Nedávno jsme měli možnost vidět její originální přehlídku pro podzim/zima 2006 v pražském Ungeltu, s použitím digitální technologie přenesené na látku a inspirací ve fotografiích drsné Aljašky. Své modely vytváří návrhářka zejména z přírodních materiálů, především z hedvábí, které vlastnoručně barví. Každý model se značkou "if..." je originál. Při výrobě ve vlastní dílně Ivana Follová osobně dohlíží na perfektní řemeslné zpracování. Ve vzdušných kreacích kombinuje inspirace různými etnickými vlivy (často pracuje s japonskou fazónou kimon) se středoevropskými prvky folklóru. Oděvní tvorba Ivany Follové, v níž se zrcadlí autorčin zájem o filmové a divadelní kostýmy, je oblíbená v uměleckých, politických a podnikatelských kruzích. Ivana se celou svou kariéru řídí mottem, že každá žena si zaslouží být hýčkána luxusními oděvy dokonale padnoucího střihu, neopakovatelnými barvami či hebkými materiály, které něžně pohladí. A to je vidět podle její stále rostoucí klientely. Její značka if je zárukou kvality a originálního zpracování šatů, jež dokáží podtrhnout krásu každé z nás.

Nahoru

J.P.Gaultier

J.P.Gaultier

Když se Gaultier v sedmdesátých letech začínal dostávat do podvědomí lidí z módy v jeho vlasti Francii, tak většina lidí byla v rozpacích. Jiní se na jeho módu zase dívali jako na nový tvůrčí pohled. Jestliže se všichni návrháři dohodli na sukních ke kotníkům, tak on to udělal právě opačně a zařadil do kolekce minisukně. Když byl trend uvolněné linie, tak Gaultier zdůrazňoval poprsí prošíváním a barvami. Gaultier byl houževnatý a zásadový, nedokázal dělat, co se mu nelíbilo. V roce1988 dostává Oscara za módu. Začal šít pro ženy středního věku a za nižší ceny. Přináší oděvy s možností kombinací a džínsy. Mezi jeho stálé zákaznice patří Madonna. Gaultier ke své módě:" Nic není krásné automaticky. Mohu se přece rozhodnout,že budu vyrábět třeba náramky z obalů od konzerv a jestliže to udělám, bude to jenom proto, že to budu považovat za krásné. Mým cílem není lidi zlobit či šokovat, ale pravdou je, že je zlobím a šokuji."

Nahoru

Jil Sander

Jil Sander

Tato nadaná žena o sobě prohlašuje: „Jsem puristka, ale to neznamená, že jsem na nápady chudá. Čistý design může být elegantní až do poslední podrobnosti a třeba i okázalosti. Vyžaduje to však obrovské soustředění a nezměrnou energii.“ A já s ní souhlasím. Jil se stala celosvětově uznávanou návrhářkou, která dokázala minimalismus prodat tak, že její firma je velmi prosperující korporací.Jil poprvé otevřela oči 25. listopadu 1943 v městě Wesselburen, které se nachází nedaleko Hamburku v Německu. Narodila se matce Heidemarie Iline Sander, která se s ní po skončení druhé světové války vrátila zpět do Hamburku, z kterého předtím kvůli obavám z bombardování uprchla. Návrhářka vyrostla v Hamburku a jeho těsném okolí. V Krefeldu vystudovala textilní design, z kterého v roce 1963 promovala a stala se inženýrkou. Další dva roky pobyla v Los Angeles na univeritě College jako výměnný student. Dále pracovala jako redaktorka módy pro německý časopis pro ženy Petra. Když jí bylo 25 let, začala navrhovat oblečení a protože si chtěla otevřít svůj první butik, musela prodat své auto. Budova, kterou koupila, stojí za rohem dnešního sídla firmy. V počátcích své kariéry prodávala také módu Thierry Mugler, Sonia Rykiel a dalších návrhářů. Po čase uchvátila ženy novým vzhledem. Přišla s perfektními kalhotovými kostýmy, elegantními kabátky, krátkou blůzkou a dalšími úžasnými kousky. Vše bylo vyrobeno z luxusních materiálů v prosté šedé, modré, bílé a černé barvě. Její modely jsou elegantně strohé bez zbytečných okras a extravagantností. Vyhýbá se křiklavým barvám a díky tomuto všemu se její oblečení dá jednoduše kombinovat a lze tak vytvořit mnoho perfektních outfitů. Možná ani nevíte, že právě této ženě vděčíme za tzv. cibulový look. Ano, to právě Jil Sander přišla s chytrým vrstvením různých kousků. Jil je také označována jako královna minimalismu, jemná Jil či kašmírová královna. Všechny tyto přezdívky poukazují na to, co pro svět módy nadaná Němka znamená. Když se Jil Sander v rozhovoru zeptali, co je moderní a zda pro důkaz stylu stačí vlastnit kabelku uznávané značky, odpověděla: „Styl je způsob, jak se člověk pohybuje, jak myslí a samozřejmě jak se obléká. Mít úroveň znamená podtrhnout vlastní osobnost tak, aby člověk nevypadal jak věšák na šaty.“ Dávám jí za pravdu v tom, že nezáleží pouze na oblečení a doplňcích, ale také na osobnosti a přirozeném kouzle. Zaměstnanci její firmy k paní Sander s obdivem vzhlíží. Kroutí hlavou nad Jilinou bezmeznou energií a je prý jedno, zda pracuje ve své kanceláři, kde má jen to nejnutnější nebo ve svém velmi elegantním domě na periferii města. Její vizáž je stále velmi mladistvá a na první pohled každý pozná, že má co dočinění s cílevědomou, inteligentní a silnou ženou. Nenechala se strhnout a je stále svá. K tomu, že nepoužívá make-up a nenosí šperky se vyjádřila: „Jsem silná osobnost, nemám zapotřebí odvádět zbytečně pozornost od své osoby.“ Ví, že je důležitější to, co navrhuje a prodává, než to, aby měla pečlivý make-up a byla ověšena zlatem. Návrhářka Jil Sander se nezabývá pouze tvorbou oblečení. Pod její značkou můžete zakoupit také kosmetiku a parfémy. Svůj první parfém uvedla na světový trh v roce 1980. Jmenoval se stejně jako ona. Dalšími nejznámějšími jsou Woman Two, Woman III., Woman No. 4, který uchvacuje nádhernou ovocnou vůní. Každý její parfém učaroval širokému okruhu žen, které se rády pohybují v obláčku opojné vůně. Kosmetika produkovaná firmou Jil Sander je kvalitní, dobře se vstřebává a příjemně voní. Po namazání jejím tělovým mlékem budete mít sametově hebkou pokožku, které se váš muž nebude moci nabažit. Na co tato skvělá žena sáhne, to se jí daří. Dnes je považována za jednu z nejlepších návrhářek světa módy. Svou firmu stále rozšiřuje, a tak na pultech butiků najdeme mimo výše zmiňovaného také kožené zboží, překrásné doplňky a nádherné brýle. Všechno, co Jil produkuje, je luxusně zpracované, pečlivě navržené, opatřené uhlazenou elegancí a pyšní se puntičkářskými detaily. Na návrhu každé věci dlouho pracuje a než ji zadá do výroby, musí si být jistá její dokonalostí.
Styl, který vytváří tato zajímavá dáma, si oblíbila široká klientela. Velkou část zákaznic předstaují mediálně známé osobnosti jako jsou například Nicole Kidman, Uma Thurman nebo Charlotte Rampling.

Nahoru

Josef Klír

Josef Klír

Josef Klír se narodil v roce 1972 a v Liberci vystudoval Střední průmyslovou školu textilní. V roce 1987 na sebe coby na studenta upozornil tím, že se mu podařilo získat nejvyšší ocenění v soutěži Mladý módní tvůrce v Teplicích a Liberci. Pomohla mu také spolupráce s předními topmodelkami Evou Herzigovou a Jarkou Rytychovou.
Velký úspěch zaznamenaly jeho svatební šaty, které v roce 2002 a 2005 vyhrály první cenu v soutěži Svatební šaty roku. V navrhování svatebních rób se mu velmi daří, protože vytvořil svatební „ohoz“ pro fotbalistu Jana Kollera a jeho ženu Hedviku či pro modelku Kateřinu Stočesovou. Návrhář Klír bývá přirovnáván ke Gaultierovi i Versacemu. Sám tvrdí, že jeho tvorbu ovlivňuje Galiano a chápe ho jako svůj velký vzor. Josef Klír je všeuměl a umí navrhovat výstřední kousky i modely pro běžné denní nošení. Nebojí se experimentovat s barvami ani materiály. Ke spolupráci ho vyzvali také tvůrci několika filmů. Vytvářel kostýmy například pro pohádku Nesmrtelná teta nebo pro film Rád. Klírovu tvorbu lze nejlépe zařadit mezi razantní a přímočarou.
Dokáže vystihnout osobnost, kterou poté přenese na tvorbu oděvu. Díky tomu navržený model dámě sluší a perfektně se k ní hodí. JK vychází z jednoduché bilance – potlačit nedostatky postavy a vyzdvihnout přednosti. Jeho móda je často výstřední a avantgardní, nebojí se přitáhnout pozornost na dekolt správně vytvořeným korzetem. Spolupracoval a stále spolupracuje s některými celebritami. Obléká či oblékal Daru Rolins, Ivetu Bartošovou, Ilonu Csákovou, Pavlínu Filipovskou Lucii Bílou, Miss Silvii Lakatošovou Leonu Machálkovou, Michaelu Jílkovou a v době fungování dívčí skupinu Black Milk nebo Support Lesbiens. Při své práci se rád nechá unášet na vlně fantazie a inspirativní pro jeho práci jsou některé historické styly- zajímavá mu přijde secese a dvacátá, třicátá léta minulého století. Tento mladý návrhář také zaujal v New Yorku, kde představil svou kolekci na Týdnu módy. Uvedl provokativní, sexy a dramatické modely, které sklidily obrovský úspěch. Ke své účasti se vyjádřil:"New York mi v profesi nepomohl, ale ve zkušenostech ano." Klírova přehlídka se odehrála v hotelu Waldorf Astoria a byla oceněna plným sálem a spontánním potleskem. Nejvíce zaujala róba z hnědého šifonu, která byla pošívaná květy z kousků jemné kůže.
Po přehlídce byla hned jednou nadšenou divačkou zamluvena. Klír reagoval na tento rychlý tah slovy: "Lidé u nás mají zafixováno, že modely jsou pro ně nedosažitelné. Ale ona to není pravda." Dal tak najevo, že publikum v zahraničí a u nás se chová odlišně. Ceny šatů z jeho ateliéru se pohybují od 15 000 do 30 000 Kč. Pokud se jedná o šaty z přehlídky, které jsou originálem, cena je okolo 40 000 Kč. Víte jak začala jeho kariéra? Své profesi se začal věnovat v malé a zapadlé tmavé dílničce na pražském Karlíně. Vypracoval se a díky tomu se dnes těší z prostoru na Malé Straně. Návrhář se nevěnuje jen práci, ale rád zkouší nové věci. Pořídil si kolečkové brusle, na kterých brázdí Stromovku a také rád poslouchá hudbu. Umělecké nadání se v něm nezapře, protože nesnáší konfekci. Proto navrhuje oblečení i sám pro sebe. Jde proti proudu a nemá problém s tím, že džíny, které nosí, také prošly jeho rukama. Jedním z dalších Klírových projektů je šití rób pro 19. ročník soutěže krásy Miss České republiky a účast na české sekci Haute Coiffure Francoise.
Klírova práce je lehce rozpoznatelná. Zaujme svou extravagantností a vyzývavostí. Rád šetří látkou a přes prsa modelkám klidně nalepí ozdobnou pásku. Jindy je na jeho modely spotřebováno látky víc než dost a modelky předvádí dlouhé nařasené sukně. Při přehlídkách nezanedbává návrhář ani účesy. Musí být složité, s příčesky, s avantgardními konstrukcemi. Zahřát u srdce nás Češky může jeho prohlášení, že v porovnání se světem mu české ženy přijdou velmi kreativní. Josef Klír slepě nenásleduje trendy. Označuje se za návrháře, který se nezaměřuje na sezónní kolekce a neudává, co je in. Má rád lehký dotek erotička a svůdnosti. Letos mimo jiné uvedl v Praze svou přehlídku nazvanou Hotel. Nechal se inspirovat námořníky, lehkými děvami, kněžími, zkrátka všemi, kteří se v hotelu mohou potkat. Dominantou byla kombinace bílé a modré a střihy ala bukanýr. Přehlídka představila i odstíny červené a sexy korzety. Velmi znatelná je Klírova snaha zjednodušovat běžné oblečení pro denní nošení a ozvláštňovat a stále více zdobit večerní róby. "Tak by to mělo být, protože lidé přestávají rozlišovat, kam jdou. Přijde mi, že rifle, svetr a trička se staly naprosto běžným oblečením. A to se mi moc nelíbí," řekl lehce zklamán realitou.

Nahoru

Marc Jacobs

Marc Jacobs

Jeho jméno je již pojmem. Téměř každá žena zajímající se o módu by chtěla mít doma alespoň jeden kousek z dílny tohoto famózního návrháře. Čím se stal Marc Jacobs tak slavný? A proč je řazen mezi nejlepší návrháře na světě?
Marc Jacobs začal svoji kariéru již v roce 1977, kdy začal studovat na střední škole umění a designu. V roce 1981, po skončení středoškolských studií, pokračoval na Parsons School of Design v New Yorku. Během studií, konkrétně v roce 1984, vyhrál zlatou cenu Perry Ellis Gold Thimble Award. Od této chvíle se již jeho jméno začalo dostávat do podvědomí těch, kteří módu sledovali, a také ostatních módních návrhářů.
Událost, která mu jistě úplně změnila život, však měla teprve přijít. V roce 1997 byl jmenován uměleckým ředitelem v Louis Vuitton. A kabelky, po kterých všechny tolik toužíme, pocházejí skutečně z jeho dílny. Marc Jacobs nejen že se velmi proslavil svou prací, ale také zlepšil image celé společnosti Louis Vuitton. Především navrhováním luxusních zavazadel. Posunul kabelky a kufry značky Louis Vuitton do čelních pozic pomyslného žebříčku světově žádaných luxusních kabelek, ne-li dokonce až na to první. Jeho kabelky se staly ikonami. Např. modely „ Stella Black“ nebo „Venetia“ s velkými stříbrnými přezkami jsou dnes již legendami. Poté, co se Marc Jacobs prosadil a zviditelnil navrhováním módních kabelek, rozšířil svoji práci i na navrhování oblečení. Jeho modely mají vždy styl a jsou šik. Zaměřuje se především na elegantní módu s patřičnou dávkou vznešenosti a luxusu. A neudělal chybu. Stal se nezapomenutelným i na tomto poli a jeho modely se začaly prodávat ve velkém. Např. denimové kabátky stylu „seržant Pepper“ dlouhou dobu udávaly módní trendy. A teď se zase vracejí.
Jeho jméno se objevuje na nejprestižnějších módních festivalech světa, jeho modely zaplňují stránky nejslavnějších módních časopisů. Marc Jacobs opět rozšířil svoji tvorbu a konečně mohl navrhovat kompletní outfit.
Mimo oblečení a kabelek svoji práci opět rozšířil o další odvětví. Tentokrát se začal věnovat i navrhováním bot a doplňků. Byl to právě on, který proslavil tolik známé super nízké „myší“ lodičky.
Jeho působení ve společnosti Louis Vuitton neslo své ovoce. Díky spolupráci s módními umělci Takashi Murakamim a Stephenem Sprousem v oblasti designu pro sezónní kabelky změnil postavení značky LV na konfekční módní značku. Podívejme se do každého lepšího klubu kdekoli na světě. Pokaždé je tam minimálně jedna žena s kabelkou značky Louis Vuitton, kabelkou od Marca Jacobse.

Nahoru

Nina Ricci

Nina Ricci

Původem je italka, narodila se v Turínu v roce 1883. Už od dětství jí bavilo šít kloboučky pro panenky, to ještě nikdo netušil, že má obrovský cit pro módu. Její záliba dala podnět tomu, že se vyučila švadlenou. Poté se ocitá v Paříži, kde se učí umění střihu, práci s materiálem. Ve dvaceti letech je dokonalá modelářka a módní stylistka. Nina pracuje v několika modelových domech v Paříži. Později si zakládá svůj modelový dům. Věnuje se přehlídkám a je spíše architektkou modelů, její syn jí pomáhá s obchody. Ricci je přezdívána "královnou mladistvé módy". Před vypuknutím 2. světové války měla 450 švadlen a krejčích a 25 prodavaček.
Po válce, kdy měla Nina 67 let, jí syn doporučil, aby se obklopila mladými lidmi a vytvořila nový tým. Tento tah se později ukázal jako velmi úspěšný.
Nina se zasloužila o obohacení stylu haute couture. Dostala řád Rytíře čestné legie za vyjímečné zásluhy v zájmu francouzské elegance.

Nahoru

Paul Poiret

Paul Poiret

Nevšední tvůrce módy Paul Poiret byl synem obchodníka s textilem. Když se dostal do učení k výrobci deštníků, začal ze zbytků látek šít šaty na malou loutku. Svůj první modelový dům otevřel v roce 1904. Jeho múzou byla manželka Denisa. O dva roky později, v roce 1906 pro ni navrhl rovně splývající šaty bez klasického korzetu: kvůli těhotenství manželky.
Poiret prosadil do módy podprsenku doplněnou dlouhým rovným korzetem, také se zasloužil o rozšíření podvazkových pásů. V šatech se dalo jen cupitat. Autor to komentuje slovy: “Osvobodil jsem její hrudník a spoutal její nohy.“ Ženy nechodily, ale trapně capkaly a často padaly. Celé čtyři roky ženy pajdaly, klopýtaly a kulhaly ve jménu módy.
Poiret byl stal autorem mnoha přínosů do světa módy."Jsem snad blázen, když pokládám svou oděvní tvorbu za uměleckou? Netoužím po módních změnách, chci jen rozpoznat nové myšlenky," uvedl módní tvůrce v roce 1908, kdy vydal útlý sešitek Šaty Paula Poireta. Kolekce jediného návrháře představil jediný ilustrátor, Paul Irbe. Sešitek modelů vstoupil do historie jako mezník v oblasti módní ilustrace. Později vyšly ještě věci Paula Poireta. A ještě jednou citujeme generálního návrháře s oslnivou kariérou: "Studoval jsem antické sochy a naučil jsem se používat jeden bod opory – ramena, kdežto dříve to byl vždycky pas," poznamenal si nevšední tvůrce. Šaty z jeho dílny byly inspirovány antikou i empírem, byly ovšem mnohem jednodušší. Sukně se zužovaly natolik, že volný pohyb dovolovaly jen rozparky. Šokoval nápadnými barvami (zářivě červená, rumělka, královská modř, žluť, zelená), dále šaty s nohavicemi a cípatými sukněmi. Nesmírný ohlas měly Poiretovy modely inspirované omamným prostředím orientálních harémů. Kimona, tuniky a harémové kalhoty upoutaly zejména vrstvy milující luxus. Paul Poiret byl zřejmě zdatný manažer: v Paříži založil uměleckou školu Martine (jméno jedné z dcer), jejíž žáci navrhovali tkaniny, nábytek, keramiku. Druhá dcera Rosine zas svým jménem zaštiťovala firmu, pro kterou umělecká škola navrhovala flakony a obaly. Mimochodem, Rosina začala jako první firma vyrábět laky na nehty. Poiret podnikl se svým ansáblem turné po významných evropských městech, byl ve Vídni, Petrohradu, Bruselu, Praze a v Moskvě, zavítal i do Ameriky.

Nahoru

Stelle McCartney

Stelle McCartney

Stella Nina McCartney se narodila 13. září 1971 v Londýně jako dcera známého člena ještě známější skupiny The Beatles, Paula McCartneyho a jeho manželky Lindy. O Stelle je známo, že je velkou zastánkyní vegetariánství a vehementně ho podporuje.
Například pro kolekci modelů pro oděvní společnost Adidas navrhla trička s nápisy „vhodné pro sportující vegetariány“ na rukávu. Samozřejmě zároveň odmítá testování výrobků na zvířatech a zásadně na modely nepoužívá kůži a kožešiny a protestuje proti známým světovým celebritám, které tyto materiály rády nosí.
Jako malé děvčátko cestovala se svými známými rodiči po světě spolu s jejich kapelou Wings a jejími sourozenci, sestrami Heather, Mary a bratrem Jamesem. Název skupiny Wings vznikl spolu se Stelliným narozením. Její porod byl značně komplikovaný a málem při něm ona i její matka zemřely. Tehdy čekal otec Paul v čekárně a usilovně se modlil, aby se Stella narodila na andělských křídlech (wings = křídla). Naštěstí všechno dobře dopadlo a jejich kapela koncertovala téměř deset let.
Rodiče se snažili ji i její sourozence vychovávat co nejnormálněji to šlo, takže Stellu zapsali do státní školy ve východním Sussexu. Bohužel tam vzhledem ke svému původu byla častou obětí šikany.
Její nadání pro design se u ní projevilo ve dvanácti letech, kdy si vytvořila svou první bundu. Za tři roky už asistovala Christianu Lacroixovi, když spolupracovala na jeho první kolekci a brousila si tak své umění. Stella McCartney vystudovala v raných devadesátých letech módní design na St Martins College of Art & Design. Její absolventská módní přehlídka na okolní svět opravdu silně zapůsobila. Ústřední píseň Stella May Day nevytvořil nikdo jiný, než její otec, a modely předváděly takové modelky, jako byla Naomi Campbell, Yasmin Le Bon a Kate Moss. Tato kolekce se dostala na titulní strany všech módních časopisů a byla prodána do butiku v Tokiu.
Za dva roky, v roce 1997, už pracovala pro značku Chloé ve šlépějích Karla Lagerfelda. V roce 2001 odešla pracovat pro firmu Gucci, která otevřela své butiky v New Yorku (2002), v Los Angeles (2003), kdy Stella zároveň uvedla na trh i svůj parfém, a v Mayfair (2004).
V roce 2004 dokonce navrhovala kostýmy pro Madonnu a její Re-Invention Tour, pro letní turné Annie Lennnox a pro Judea Law a Gwyneth Paltrow ve filmu Svět Zítřka. Ve stejném roce pracovala i pro Adidas. Kolekce dostala název „Adidas by Stella McCartney“ a měla obrovský úspěch. Můžeme se jen těšit, jakým dalším krásným oblečením nás bude Stella McCartney nadále inspirovat.

Nahoru

Vivienne Westwood

Vivienne Westwood

Věčná rebelka, matka punku a revoluce, odpůrkyně britských konvencí, kontroverzní dáma vlastnící šlechtický titul, uznávaná mezi světovými návrháři. To vše je královna britské módy Vivienne Westwood, která má motiv království i ve svém logu.
Zivienne Swire se narodila v Derbyshire, v Anglii roku 1941. Její otec byl obuvník a matka tkadlena. Když ji bylo 16 let, společně se přestěhovali do Londýna a Vivienne začala navštěvovat umělecké školy. Později se stala profesorkou na základní škole a setkala se se svým prvním manželem Derekem Westwood a v roce 1965 se vzali. Mají spolu syna jménem Ben. Rok 1965 byl pro Vivienne přelomový, protože se setkala s teoretikem tvrdého punku Malcolmem McLaren, který se stal jejím partnerem jak v módní branži tak i v osobním životě.
Roku 1971 spolu s McLarenem otevřeli módní obchod „Let it Rock“ na londýnském Kings Road 430 jako ukázku své myšlenky a kreativity. Pro inspiraci navštěvovali punkové kluby a bary a po nocích šili modely vycházející z tohoto stylu a rocku. O rok později se obchodní jméno butiku mění na jméno „Too Fast to Live“ (příliš rychle žít),“ Too Young to Die“ (zemřít příliš mladý) a odráží změnu postoje rockerů. V butiku jsou k prodeji kožené zboží zdobené zipy, řetězy, trika zdobená slogany a pornografickými motivy. A aby toho nebylo málo, roku 1974 se obchodní jméno opět mění na „SEX“, kde se stále prodávají tištěná trika se sexuálními slogany a pornografií a otrhané oděvy. V tomto roce také navrhuje kostýmy pro kapelu New York Dolls.
Opravdový punkový styl se zrodí společně s kapelou SEX PISTOLS, která na první vystoupení hraje v šatech od Vivienne. Zipy, díry, řetězy ke splachovadlům, pornografie, slogany,…to vše má naznačovat svázanost dobou. Roku 1981 změnila opět jméno svého butiku na „World´s End“ (konec světa) a představila svou historizující kolekci „Piráti“, díky které se začala prodírat historickým oblečením, přijala dané tradice, ale přehodnotila principy a zmodernizovala je. Kolekce vyvolala vlnu novoromantismu. Kolekce je o zlatě, pokladu, dobrodružství a zkoumání. Butik už nezměnil své jméno a v obchodě byly k naleznutí pirátské košile a kraťasy v bohatých brokátech, spodky, asymetrická trika.
O rok později byla prvním britským návrhářem od doby Mary Quant v 60.letech, která uvedla svou módní přehlídku v Paříži pod názvem „Nostalgia of Mud“. Lidé si ji pamatují jako jednu z nejlepších show, ale zároveň byli pohoršeni buřičským vystupováním a londýnskými punkovými oděvy.

Nahoru

Yves Saint Laurent

Yves Saint Laurent

Jako dítě byl jiný než ostatní. Vyrůstal alžírském Oranu. Toto město se pyšnilo bohatými lidmi. Laurent se nechává okouzlovat věcmi a děním okolo sebe. Toto okouzlení se stává jeho celoživotním osudem. Čtyři měsíce před maturitou se přihlásil do soutěže, kterou organizoval Mezinárodní vlnařský sekretariát v Paříži (soutěži předsedal Dior). Když porotcům předložit svou kresbu šatů na první pohled jednoduchých, okamžitě v něm poznali talent a vyhrál první cenu. Od porotců dostal radu a po maturitě se přestěhoval do Paříže. Učí se stříhat a šít. Christian Dior ho přijímá ve svém modelovém domě jako asistenta. Dior mu odkrývá tajemství haute couture. I když se chtěl Laurent věnovat jevištní tvorbě,tak po smrti Diora plně přebírá jeho práci. V roce 1962 si otvírá svůj modelový dům, předvádí své kolekce a také se věnuje divadlu. Je vynálezcem úspěšného dámského smokinku. Laurent k módě:"Vždycky jsem chtěl ženy chránit základní garderobou proti tomu, aby se nestaly někým cizím, aby mohly být samy sebou. Fyzicky mě bolí, vidím-li ženu, která se stala obětí nějaké módy, trpí tím, jak nepřirozeně vypadá, jak pateticky se chová."

Nahoru